IVAN HLAS TRIO

29.11.2017 St od 19:30

Ivan Hlas – nestárnoucí textař, skladatel, zpěvák a kytarista

Ivan Hlas se proslavil především písněmi k filmu Šakalí léta, za něž obdržel Českého lva za nejlepší hudbu. Je držitelem dvou cen Akademie populární hudby a autorem řady hitů, z nichž mnohé doslova zlidověly, jako například Malagelo, Karlín, Aranka umí hula hop, Miláčku, vrať se.

Ivan Hlas spolupracuje s řadou hudebníků a interpretů naší populární hudby např. Yo-Yo band – (Velbloud ten to zná, Lehkou chůzí, Prachy na klobouk, Karviná aj.), BSP (Baláž, Střihavka, Pavlíček – spolupráce na angl. první desce, Země vzdálená a další), Kamil Střihavka (Kovboj z Teplic aj.), Věra Martinová (Sedím pod měsícem, Máš ho akorát aj.), Lenka Filipová (Čas je jen modrej dým, Noc je jak satén), Aleš Brichta (Malostranská), Pavel Bobek, Leona Machálková, Petr Janda, Anna K. a mnoho dalších, začínajících nebo méně známých souborů a jednotlivců.

Od roku 2005 vystupuje s excelentními muzikanty – kytaristou Norbim Kovácsem a violoncellistou Jaroslavem Olinem Nejezchlebou v Triu Ivana Hlase.

Přemýšleli jsme, jak Vám přiblížit Ivan Hlas Trio a nakonec jsme dospěli k závěru, že nejlepší obrázek si uděláte sami z recenze jejich koncertu. Zde tedy máte úryvek recenze z Rockového světa:

Ačkoliv jsem viděl několik vystoupení IVAN HLAS TRIA, vždy to bylo na nějakém festivalu, kde byl čas na jejich produkci notně omezen a pánové nemohli naplno předvést své mistrovství. Až teprve před nedávnem jsem se zašel podívat na jejich plnohodnotný koncert.

Hned jak se objevili muzikanti na pódiu, rozhostila se v sále obrovská pohoda a už v tu chvíli mi bylo jasné, že tenhle koncert bude moc příjemným zážitkem. Jako pravý frontman se průvodního slova ujal Ivan Hlas, který sršel vtipem, takže byť bylo jeho povídání mezi písničkami někdy trochu delší, bavil jsem se při něm královsky. V repertoáru Hlasova tria nemohou chybět velké hity jeho kariéry, a tak jeden z nich „Dej mi jen pár minut“ zazněl hned zkraje večera. Jestliže Ivan Hlas se většinou staral o vtipné průvodní slovo, tak jeho spoluhráči Norbi Kovács a Jaroslav ‚Olin‘ Nejezchleba se zase starali o vtipnou show. Neustále po sobě dělali všelijaké grimasy a svými nástroji se ‚trumfovali‘ ve svém hráčském umění.

První půlka se nesla ve znamení hitů, třeba jako „Aranka umí hula hop“ nebo skvělá bluesovka „Hanspaul City“. Fascinuje mě, že ač trio hraje pouze na akustické nástroje, znějí všechny písničky v jejich podání neuvěřitelně bigbítově, tomu se říká opravdové mistrovství. Unesen jsem byl také virtuózní hrou Norbiho Kovácse – co ten chlap na svou akustickou kytaru předvádí, je prostě neuvěřiteln, kolik zvuků dokáže z kytary vyloudit. To je prostě radost poslouchat. Člověk se ani nenadál a už byla ohlášena poslední písnička první poloviny báječného koncertu, takže opět zazněl jeden z velkých hitů Ivanovy kariéry, a sice legendární „Malagelo“.

Přestávka naštěstí byla dlouhá právě tak akorát, aby během ní člověk stihl vstřebat všechny pocity z první půle a připravit se na tu druhou. Druhá část večera byla charakterizována tím, že v ní zněly méně známé skladby Ivanova repertoáru. Ale zmýlil by se ten, kdo by si myslel, že tyhle písničky jsou horší než profláklé hitovky. Naopak, třeba taková „Pro Elišku“ je přímo skvostná. Perfektní bylo také Norbiho sólo, ve kterém ten večer už po několikáté prokázal svou virtuozitu. Navíc se Norbi prezentoval i jako osobitý zpěvák.

A když byl dán prostor Norbimu, nemohl přece Olin zůstat pozadu. Ten si pro své ‚číslo‘ nachystal meddley známých melodií, v němž zazněl i motiv ze slavného Vinetoua, za což sklidil Olin od publika mohutný aplaus. Poté už se k oběma opět připojil Ivan Hlas, aby publikum bavil nejen svým zpěvem, ale také veselými historkami nejen z koncertů, ale i z muzikantského života. Pohoda na pódiu se zákonitě musela přenést i do publika, a tak mě napadlo, že by nemuselo být od věci natočit živou desku, aby si každý mohl kousek té báječné atmosféry odnést domů. Já bych si jí odnesl moc rád. Muzika je to parádní.

Jenže každý, i ten nejkrásnější večer má svůj konec, a tak bylo jasné, že musí skončit i tenhle koncert. Skončil tedy příjemný folk-rockový večer, jehož ozvěny ve mně ještě nějakou dobu budou rezonovat a který si přímo říká o opakování. No, přemlouvat se rozhodně nenechám.


Odkaz na stránky interpreta